Sundance 2016 nabízí ukázku narativního, dokumentárního a půlnočního výběru

Pohled na některé výpravné, dokumentární a půlnoční tituly, které budou mít premiéru na Sundance 2016.

Ebertfest 2019, The Panels: Challenging Stigma Through the Arts; Ženy v kině

Doporučená

Abyste přežili, musíte být chytří: Daveed Diggs a Rafael Casal na Blindspottingu
Abyste přežili, musíte být chytří: Daveed Diggs a Rafael Casal na Blindspottingu

Rozhovor s Daveedem Diggsem a Rafaelem Casalem, hvězdami a spoluautory filmu Blindspotting.

Umělecký ředitel TIFF Cameron Bailey se zamýšlí nad letošním virtuálním festivalem
Umělecký ředitel TIFF Cameron Bailey se zamýšlí nad letošním virtuálním festivalem

Rozhovor s uměleckým ředitelem TIFF Cameronem Baileym o letošním virtuálním festivalu.

Sean Anders o skutečné životní inspiraci za Instant Family, práce s Markem Wahlbergem a dalšími
Sean Anders o skutečné životní inspiraci za Instant Family, práce s Markem Wahlbergem a dalšími

Rozhovor se spoluscenáristou/režisérem Seanem Andersem o jeho nové osobní komedii Instant Family.

Ebert hodnotí držitele Oscara
Ebert hodnotí držitele Oscara

Ohlédnutí za filmy, filmaři a hereckými výkony mezi držiteli Oscara za rok 2007:

Mnoho z mých prohraných příspěvků v skličující soutěži kreslených titulků v New Yorker's
Mnoho z mých prohraných příspěvků v skličující soutěži kreslených titulků v New Yorker's

Stalo se pro mě rituálem zúčastnit se každotýdenní soutěže Cartoon Caption v New Yorku. Vyhrál jsem jen jednou, už dávno v dubnu 2011, a editor kreslených filmů časopisu Robert Mankoff o tom napsal blog. Do svého blogu zahrnul tři mé prohrané příspěvky, které se mu líbily... a jeden, který byl možná příliš vzbouřený, než aby prošel redakční radou časopisu. Věřím, že jeden (výše) byl nejvtipnější, jaký jsem kdy předložil. Ale podívejte se na tyhle propadáky a dole dám odkaz na Mankoffův blog Přejděte sem na blog Roberta Mankoffa. A kliknutím sem se zapojíte do soutěže pro tento týden.

Falešný paparazzi, spousta filmů, vtipných historek a já kráčím po červeném koberci
Falešný paparazzi, spousta filmů, vtipných historek a já kráčím po červeném koberci

Denní celkový počet případů, kdy mě někdo praštil nebo málem přejel autem, se pomalu snižuje, jak se moje dny v Cannes zvyšují. Být v Cannes vyžaduje určité přizpůsobení, ale nyní mám pocit, že mohu pochlubit svými znalostmi o všech věcech Cannes. Od té doby, co jsem přijel, jsem se o tomto festivalu hodně naučil. Konečně jsem se naučil složitý systém tříd v Cannes, který se vystavuje prostřednictvím odznaků. Začíná to Cinephile passem, pak Festivalem, pak Marché a dále k velmi žádaným odznakům Press. Z těch nejlepších je bílý tiskový odznak, který umožňuje přístup k soukromým projekcím a vstupenkám na každou premiéru. Rád bych odvolal své prohlášení o tom, že v Cannes jde především o zábavu. Obchod, který se děje na tomto festivalu, je to, co ho udržuje. Trh v dolní části Palais, kde společnosti nakupují a prodávají filmy, je vždy rušný a v průběhu let se několik filmů skvěle prodalo během večeře nebo oběda v jedné z báječných hotelových restaurací.